JEDNA SVATBA, JEDEN POHŘEB / ONE WEDDING, ONE FUNERAL

(2015)

Chlad, syrovo a prázdno. Prodírajíc se skrz na skrz svatbou – metaforou pohřbu. Propastný hluk ticha uvnitř čtyř očí. Nebo snad nejistota, strach, nutnost? Láska je pomíjivá a nic není věčné, ani ten nejmenší důsledek svatebního ano. Šťastným novomanželům se na stříbrném podnose nosí prstýnky a těm nešťastným… Možná by byl lepší věneček.

Dva lidé a dvě cesty, jež se setkávají a zase rozcházejí. Některé se protnou a splynou v jedno, jiné se naopak stále míjí jako všední odjezdy autobusů z opuštěných stanic.

A možná, že se tyhle cesty opět spojí. Na jiném místě, v jiném čase. Důležité je správné rozhodnutí a to, aby nebyl pohřben i ten nejmenší kousek citu…

/

Chill, coldness and emptiness. Struggling through and through a wedding – a metaphor of a funeral. Terrifying sound of silence between two pairs of eyes. Or is it uncertainty, fear and necessity? Love is fleeting, nothing is eternal, even the tiniest consequence of a wedding „I do“. Happy newlyweds are brought rings on a silver plate and to those unhappy… a cream puff might be more appropriate.

Two people and two paths that meet and diverge again. Some will cross each other, some will merge into one while others still pass each other like everyday departures of buses from isolated stations.

Maybe these paths will converge again – at a different place and time. What is important is to make the right decision so as even the slightest piece of feeling was not buried…